Vylet po okoli Rio Dulce

Z vodopadu se pekne pari. Reka je studena, voda v potoku padajicim dolu varici

Vcera jsem se presunula smerem na jih do Rio Dulce. Male mestecko se nachazi na brezich stejnojmenne reky vytekajici z nejvetsiho guatemalskeho jezera Izabal.
Z Flores jsem vyjela ´po seste rano a do Rio Dulce se dostala o ctyri hodiny pozdeji.Typek z agentury, ktera mi cestu zajistovala, mi sliboval autobus prvni tridy. No, do prvni tridy to melo hodne daleko. Byl to klasicky autobus druhe tridy spolecnosti Fuente del Norte bez TV, co stavel nekolikrat po ceste, aby nabral lidi. Typek pekne kecal. Ja si ale najdu jmeno te spolecnosti (zastupcem je nejaky Oscar) a neudelam mu dobre jmeno. Nesnasim lhare, co se chteji na turistech jen prizivit. Nejde mi o to, ze jsem jela druhou tridou, ale ze mi tvrdil, ze druha trida nejede a ze si mussim zaplatit prvni tridu.

Uzivam si termalni vodu

V Rio Dulce nastalo hledani ubytovani. Vytipovany hotel Bruno's mel zrovna dormitoria v rekonstrukci, tak jsem sla hledat neco jineho. Kyvla jsem na nabidku pekneho ubytovani na brehu reky jen par minut jizdy lanchou. Nechala jsem se tam odvezt, ale jiz v prvni minute jsme vedela, ze to nebude to prave orechove. Bylo to totalne mimo civilizaci a pristup do mesta zavisel na odvozu clunem za penize. Chtela jsem byt blize centra.Tak jsem se zase nechala odvezt zpet do mesta a vydala se pres 400 metru dlouhy most na druhou stranu reky do hotelu Backpeckers, kde mi nabidli dormitorio za 30 Q. Sice jsem si musela zaplatit za polstar, deku a rucnik po 4 Q, ale byla to ta nejlenejsi moznost a misto taky bylo pekne. Dormitorio neni sice nejcistsi, ale uz jsem spala v horsich podminkach.
Protoze bylo vcera pekne, sla jsem se projit mesteckem, ktere se rozklada kolem hlavni silnice. Je to takova chaoticka trznice. Potrebovala jsem vybrat nejake quetzaly, ale kvuli udrzbe nefungovala elektrina v cele vesnici az do peti, tak jsem to nechala na dnesek. V hostelu jsem mela zaplacene tri noci.
Na dnesek bylo puvodne v planu vyrazit clunem po rece do Livingstonu. Nabizeji tu zpatecni jizdu za 200 Q s tim, ze se vyjizdi v 9:30 a cesta tam je poznavaci, stavi se na nekolika mistech. V Livingstonu bych mela tri hodiny na prohlidku a ve 14:30 by byl navrat. Jenze predpoved na dnesek nebyla moc privetiva, melo prset, tak jsem zvolila plan B a vydala se mikrobusem k Fince Paraiso, kde je v lese vodopad, ze ktereho pada termalni voda. A taky jsem jeste nenavstivila pevnost Castillo de San Felipe de Lara.

Sirnate vridlo o kus dal

Takze pred devatou jsem sedla na minivan a vyrazila 25 km od Rio Dulce. Cena jizdneho 15 Q. U vstupu na cestu do lesa staly dve mayske divky a nabizely domaci bananovy chleba. Musela jsem je zklamat. Za vstup na pozemek jsem zaplatila 10 Q (v pruvodci bylo uvedeno 40Q) a vydala se podel potoka k vodopadu. Ten je vysoky 12 m a steka po nem termalni voda. Voda v potoku ma okolo 25 stupnu, voda padajici do tunky pod vodopadem asi 40 stupnu. Sla jsem si zaplavat a uzit si termalni vosu. Taky jsem vylezla nahoru nad vodopad, ale voda v potucku privadejicim termalni vodu byla az prilis horka. Tady v okoli sice zadna sopka neni (nebo o ni nevim), ale je znat, ze Guatemala lezi na horke pude. Dokonce v jednom rohu potoka vyverala varici voda zapachajici po sire.
Zhruba do jedenacti jsem byla u vodopadu jen ja a dva Anglicane, pak se prihnala skupinka Americanu a bylo po klidu.

Castillo de San Felipe de Lara

Misto je hlidane, takze jsem nemusela mit strach o veci.
Po poledni jsem se presunula zpet k silnici, odchytila minivan a nechala se dovezt na krizovatku vedouci k pevnosti Castillo de San felipe de Lara. Odtud mi to pesky k pevnosti trvalo asi pul hodiny podel silnice. Byla to fajn prochazka. Vstupne do pevnosti bylo opet nizsi,  nez jsem ocekavala - jen 20 Q misto avizovanych 40. Jako vstupenku jsme dostala barevne vyvedeny papir s historii pevnosti, ktera byla vystavena na ochranu regionu proti piratum.
Pevnost je mala, ale plna chodbicek. Je to zajimavy labyrint. Rozhodne stala za prohlidku. Od roku 2002 je na seznamu UNESCO.
Zpet do Rio Dulce jsem se dostala kolem ctvte pesky. A dnes odpoledne jiz budu jen relaxovat. A zitra by jiz snad melo zase svitit slunce a ja se vydam clunem do Livingstonu.