Přejezd do Guatemaly

Včera mi John doporučil chytit ráno taxi colectivo na hranice, které by mě mělo přijít na 5 BZ. Předtím jsem se informativně ptala taxikáře u autobusové zastávky a ten by mě dovezl k hranici za 15 US (tedy 30 BZ). Colectivo projíždí kolem Hi-Et Guest housu, takže jsem nemusela nikam pospíchat. Ráno jsem vstala, zašla si do francouzské pekárny pro čokoládové croissanty k snídani, u majitele penzionu vyměnila belizejské dolary za americké (kvůli lepšímu kurzu na hranicích za quetzaly) a před osmou si s pomocí majitele hostalu stopla taxi (mají zelenou poznávací značku) a ubezpečila se, že je to za 5 BZ.
Na hranici jsem byla asi za 10 minut. Zde jsem vyměnila část dolarů za quetzaly, Kurz byl nic moc. Jen 6,5 quetzalu za dolar, když v průvodci je 8. A realita se pohybuje kolem 7,3.

Zaplatila jsem okolo 18 US odjezdovou taxu a šla na guatemalskou hranici, kde jsem na doporučení Johna do pasu vložila 10 quetzalů jako vstupní poplatek. Kdybych to neudělala (na znamení, že vím, jaká je částka), řekl by si celník o 20 quetzalů. Do pasu jsem dostala razítko a povolení k 90 dním v celé zóně C4, která čítá i EL Salvador, Honduras a Nicaraguu (to mi bude bohatě stačit).

Místní taxikář mě převezl k nástupišti na místní minibusy, které slouží jako dopravní prostředky tady v Guatemale. Zatímco v Belize byl běžným veřejným dopravním prostředkem starý americký školní autobus.
Do Santa Eleny jsem se dostala za hodinu a půl. Cena 30 Q. Odtamtud ještě tuk tukem na Flores, což je ostrůvek v jezeře. Ubytování jsem neměla dopředu zabookované, ale to vůbec nevadilo. Nechala jsem se ubytovat v Dona Goya Hospedaje ve společné ložnici za 35 Q/noc. A hned si sjednala dopravu na zítra do Ticalu.
Pak jsem šla najít prádelnu. Včera jsem již nestihla dát vyprat prádlo a už to je opravdu nutné. Přešla jsem zpět do Santa Eleny, kde asi strávím odpoledne návštěvou kina. Dnes oddech.