Destivy den ve Flores

Vzbudila jsem se o pul osme. Jemne prselo. A pohled na oblohu nenaznacoval, ze by se dnes melo vycasit. Treti den ve Flores a ja nevedela moc, co delat. Jeden napad tu ale byl. Naproti je poloostrov a mala vesnicka san Miguel. Koousek od ni je vyhlidka a taky by tam nekde melo byt zoo.
Majitel hostalu me sice odrazoval od toho, abych sla sama k miradoru, pry se tam mam nechat dovezt clunem. Jo, vylet clunem po mistnich pametihodnostech neni tak levny. Za pul hodinu bych zaplatila 100 quetzalu. Navic je vyhlidka od San Miguel kousek. Po snidani jsem tedy nasedla na "lanchu colectivo", ktera pendulje mezi Flores a San Miguel a prevoz stoji cca 5 quetzalu (tolik jsme prevoznikovi dala a nestezoval si). Naproti na brehu stoji socha Cortezova kone. Existuje tu legenda o koni, ktereho v roce 1525 Mayum daroval Hernan Cortez, aby se o nej starali. Ti ale nevedeli, jak jej zivit a kun posel. Ze strachu z Corteze se indiani rozhodli kone vytesat ze skaly, aby, kdyz Spanele znovu prijedou, videli kone a verili, ze se ma dobre....
Original kone lezi nekde na dne jezera Peten Itza. Vesnice San Miguel stoji v mistech, kde se v predkolumbovskych dobach rozkladalo mayske osidleni Tayazal, jeho zbytky jsem si mohla prohlednout kousek od vesnice. Odtamtud take vedla cesta lesem k vyhlidce. Celou dobu mi prselo. nastesti, kdyz jsem dosla na vyhlidku, prestalo a na chvili se i terochu vycasilo, tak jsem mohla udelat nekolik fotek ostrova Flores z vysky.
Kdyz uz jsem byla na poloostrove a situace se zdala byt bezpecna, zamirila jsem na druhou stranu vesnice po ceste smerem zoologiocka zahrada Petencito. Na konec me k brane svezl rozvazec potravin. Nabidla jsem mu penize za odvoz, ale odmitl je. V zoologicke zahrade jsem zaplatila vstupne pro cizince 40 quetzalu (mistni plati jen 10) a sla na prohlidku. Zoo me ale zklamalo. Za ty penize tam bylo malo druhu a ty co tam byly mi prisli jako chudaci. Tady v Guatemale, kde zvirata ziji divoce v prirode, bylo divne videt pumu, jaguara  a opice zavrene v ohrade.
Zpet do San Miguelu me svezl jeden z pracovniku zoo. Nezdalo se totiz, ze by v tom pocasi dobrovolne prijela nejaka lancha (lod). I tentokrat byly penize za odvoz odmitnuty. Napul mokra jsem sedla do restaurace ve Flores a objednala si denni menu v podani rybiho filetu z mistni bile ryby s ryzi. Pak jsem si sla koupit listek na autobus do Rio Dulce, kam zitra rano v sest odjizdim. Autobusy 1.tridy stoji okolo 160 quetzalu, 2.trida 100 quetzalu. Ctela jsem jet 2. tridou, ale nakonec se ukazalo, ze ji na rano zrusili. Pracovnik agentury mi ale nabidl 1. tridu za 125 quetzalu. Tak jen doufam, ze ta klimatizace tam nebude moc silna.