Ranní výstup na Indiánův Nos

Městečko San Pedro ještě svítí

Jezero Atitlan nabizi nekolik zajimavych vystupu za peknym vyhledem. Nejpopularnejsi je vystup na sopku San Pedro, ktera se zdviha nad mesteckem. Dalsi moznosti, odkud sledovat vychod slunce je z vrcholu hory nazyvane La Nariz del Indio, neboli Indianuv Nos. Hora se jmenuje podle sveho tvaru. Opravdu lze rozeznat hlavu a nos.
Snad vsechny mistni agentury nabizeji ctyrhodinovou tour. Zacina se ve ctyri, po seste vychazi slunce a po osme je navrat do San Pedra. Nektere agentury nabizeji i moznost vystupu z vesnice. To se pak zacina ve tri rano.

Vulkán Fuego zase vypouští dým

Takze jsem si vcera zaplatila  100 Q za tuhle tour, natocila budika na treti a pred ctvrtou cekala pred agenturou na pruvodce. Celkem jsme byli ctyri. Tri Francouzi (pritom jeden zije v Brne) a ja a pruvodce Juan jsme se vydali mesteckem k zastavce chicken busu, ktery nas vyvezl do vesnice Santa Clara. Tam se k nam pridal dalsi pruvodce. Po uzke cesticce mezi poli jsme se vydali na vrchol. Ani ne za 20 minut jsme byli na miste. I kdyz ne uplne na vrcholu, kam se bezne chodi, ale vcera tam meli problemy (jeden z duvodu, proc se nedoporucuje se prochazet po okoli Atitlanu sam je  moznost ozbrojeneho prepadeni a zrejme se zlodeji vcera pohybovali kolem vrcholu.
Nakonec se k nam na vrcholu pridal jeste dalsi strazce. Rozdelali ohen na ohrati a my cekali, az se zacne rozednivat. nebe bylo plne hvezd, z nichz nejvice zarila venuse a k ni se pridal srpecek mesice. S tim, jak se rozednivalo, jsme mohli pozorovat jezero a okolni sopky. Vulkan Fuego, ktery byl videt v dali, je aktivni a obcas jsme mohli pozorovat oblaky dymu, ktery vypoustel.
Juan nam behem pozorovani obzoru vypravel ruzne zajimavosti a prihody tykajici se obcanske valky, Mayu (sam prislusnik mayskeho etnika Tz`utujil, ktere v San Pedro zije) a regionu. Jezero Atitlan byvalo pred miliony let supervulkanem, ktery kdyz vybuchl, letici kameny dosahly az do Miami, Panamy...Hladina vody v jezere se meni v zhruba sedesatiletych cyklech. Ti, co si to nejzjistili a koupili pozemky na brezich a zacali tam stavet domy, na to dolatily. Na nekolika mistech jsou videt castecne zatopene stavby. Momentalne je jezero hluboke az 320 metru. Kolem sedme, kdyz uz slunce vylezlo, jsme se vydali zpet. Na svazich se pestuje kafe, ktere je pry nejlepsi v Guatemale. Za svou kvalitu vdeci prave sopecnemu podlozi.
Zpet ve vesnici jsme nasedli na korbu dodavky a vyrazili po serpentinach zpet.
S rozednenim se take oteplilo. Na vrcholu byla docela zima a hodila se mi jak bunda, tak mikina. V centru jsme se rozloucili s Juanem a vyrazili posnidat typicke vejce po rancersku s frijoles.
A pak jsem zamirila smer ubytovani shodit prebytecne obleceni. Po ceste jsem si koupila zpatecni jezdenku do Chichicastenango, kam se chci zitra podivat na tradicni velky trh. Ten se kona kazdy ctvrtek a nedeli.
Jinak to dnes vidim ve znameni odpocinku.

Indiánův Nos