Ráno u snídaně jsem se dohodla s Kanaďankou Carrie, že se spolu zajedeme podívat do Selva Negra, což je malá osada cca 12 km severně od Matagalpy. Je to místo, kde se pěstuje káva a kde již několik let existuje hotel vytvořený z původní měmecké osady. To sem pčišli první Němci - Luis Elzer se svou ženou a začali pěstovat kávu.
Autobusem směrem na Jinotega to trvalo zhruba půl hodiny a stálo 15 cordoba. U cesty k rezervaci stál tank, zřejmě pozůstatek z občanské války v 80.letech. Vstupné do areálu hotelu a restaurace je 50 cordoba. Nachází se v nadmořské výšce nad 1000 metrů a bylo tam chladněji. Vzduch voněl po jehličí, až jsem si připadala jako v českém lese. K tomu ta německá architektura domků a chatek. Vše bylo provázané s přírodou. Spousta zeleně a poklidná atmosféra. Moc pěkný je kamenný kostelík, jehož střecha je porostlá vegetací. Odtamtud vedlo několik lesních stezek, tak jsme se s Carrie po jedné vydaly. A jak jsme stoupaly, byla cesta čím dál bahnitější. Kolem půl jedné jsme se rozhodly se vrátit tou samou cestou, protože jsme nevěděly, jak dlouhý bude ten okruh a jestli vede zpět k hotelovému areálu. Autobusy nazpět jezdí co 15 minut. Do města jsme se vrátily po druhé a zamířily na hostal. Protože jsme byly hladné, koupili jsme si u stánku u terminálu plněnou bramboru. Moc dobrá.
V ulicích již bylo živo. Dnes totiž probíhalo 152.výročí založení Matagalpy a na programu byla přehlídka drezury koní. Hlavní ulice byly obsypané lidmi, stánky s občerstvením a z reproduktorů na několika pódiích duněla hudba. Hlasitost překračovala povolený limit. Koňáci snad přijeli z celé Nicaraguy. Chvíli jsem pozorovala dění a pak se vydala na hostal si odpočinout. Další den jsem měla začít pracovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat