pátek 14. února 2014

Přejezd do Suchitota

kostel Santa Lucia, Suchitoto
nádrž Suchitlan
Včera ráno jsem se nechala Carlosem odvézt na zastávku, odkud odjíždějí autobusy do San Salvadoru. 201 speciál mě za hodinu odvezl do hlavního města na terminál occidente, odkud jsem se musela dostat přes město na terminál oriente. Autobus 34 pendlující mezi terminály zrovna přijel, tak jsem nasedla a nervózně čekala, až se dostanu k terminálu. Trochu na mě padla paranoia, že každý může být zloděj. Cestu jsem ale přečkala. Terminál oriente je trochu chaotický, ale bez problému jsem našla přistavěnou linku 129 do Suchitota. To se nachází nějakých 47 km severně od hlavního města na březích velké vodní nádrže Suchitlan. Musela jsem počkat půl hodiny, než jsme vyrazili na cestu. A pak, než jsme se vymotali z města nabírajíc další a další cestující, uběhlo dalších 40 minut. Celkem cesta zabrala hodinu a půl. Nebyla to zrovna nejpohodlnější cesta, protože jsem se na sedadle za řidičem dělila o místo s mým batohem a ještě další cestující. Batoh jsem odmítla nechat v zadní části autobusu.
Po cestě bylo pořádné vedro. carlos mě varoval, že v Suchitotu je větší horko než v Santa Aně. A měl pravdu. Ještě štěstí, že Hotel Blanca Luna je jen kousek od kostela na hlavním náměstí, u kterého jsem vysedla.
Dostal volný pokoj nebyl problém. Byla jsem jediným hostem. Dvojlůžkový pokoj s koupelnou a TV přijde na noc 7 US a k tomu další dolar za užívání Wi-Fi. Sprcha je studená, to ale v tom horku tady vůbec nevadí. Také je možné využívat kochyň, ta je ale oproti tomu luxusu z Casa Verde na úrovni doby kamenné. Možná tak na uvaření si polévky ze sáčku a nakrájení si ovoce je ok, ale na opravdové vaření tu nepomýšlím.
Po ubytování jsem se zašla projít vesnicí, objevit pekárnu, tržnici s ovocem, navštívila jsem Muzeum tisíce talířů,  a hlavně se v turistických informacích zeptala na možnost tour na koni kolem Cerro Guazapa, kde se nacházejí pozůstatky partizánských opevnění z občanské války, která v Salvadoru probíhala od roku 1980 do 1992. Oblast kolem Suchitota byla totiž jednou z hlavních základen guerillových skupin FMLN (strana FMLN je dnes ve vládě).
Pracovník informací zavolal do Guazapa tour a domluvil mi na další den půldenní výlet na koni za 30 US s odvozem na místo. Kdyby bylo více zájemců, bylo by to levnější.
Takže jsem si koupila nějaké pečivo a ovoce na snídani a šla relaxovat na terasu rodinného hotelu.

Dům Alejandra Cotta
 V roce 1528 byla v oblasti založena vesnice Villa de San Salvador, která ale kvůli nevraživosti místních indiánů byla přenesena na místo dnešního hlavního města. Suchitoto znamená v překladu z indiánského jazyka "město ptáka květiny", což je místní barevný ptáček. V roce 1973 byla vytvořena vodní nádrž Cerron Verde, ze které vzniklo dnešní jezero Suchitlán. V osmdesátých letech, během občanské války se vesnice téměř vylidnila. Vládní vojska zabíjela každého, kdo by teoreticky mohl být partizán FMLN a nebo by je podporoval. Proběhlo  zde několik masakrů. Po uzavření míru v roce 1992 se oblst začala vzpamatovávat a dnes je Suchitoto jedním z oblíbených turistických oblastí nejen kvůli pěkné koloniální architektuře a okolní krajině, ale také z historického hlediska. A jak mi včera pověděl jeden stařík na náměstí, neoperuje zde žádná "maras", nebo-li gang.

 Nejznámější rodák je Alejandro Cotto, jehož jméno nese místní divadlo. Je to režisér a zakladatel kašdoročního Festivalu umění a kultury, který probíhá právě v těchto dnech v místním divadle. Festival založil ještě během války v roce 1991.

Žádné komentáře:

Okomentovat