A jelikož jsem věděla, že dnes to s tím úklidem bude rychlé, vzala jsem si hned s sebou věci, abych se nezdržovala návratem na apartmán (v následujících dnech bude hostel plný, tak majitelé nám dobrovolníkům pronajali malý apartmán. Podmínky jsou sparťanské, ale je to jen na přespání. Vaříme si v hostalu) a mohla vyrazit na zastávku colektiva. Před polednem jsem byla s úklidem hotová, v seusední restauraci poobědvala kuřecí řízek a vyrazila na cestu. Obloha se trochu zatáhla, ale naštěstí to na déšť nevypadalo.
Odbočka na Xcacel se nachází kousek za mostem přes dálnici u vesnice Chamui (směr Tulum). Řidič to přejel, tak se trochu vrátil, abych nemusela dlouze pochodovat. Odbočka mezi mangrovníkovým porostem je navíc bez nějakéhop označení. Jen s cedulemi upozorňujícími na nutnost chovat se ohleduplně k přírodě.
V boudě před vstupem na pláž jsem do bloku zapsala, odkud přicházím a zaplatila dobrovolné vstupné 10 pesos. Bohužel mi pán na "vrátnici" nějak zapomněl oznámit, že cenote, kvůli kterému jsem sem také jela, je z důvodu rekonstrukce veřejnosti nepřístupný. Prý tam budují dřevěné molo, aby usnadnili návstěvníkům vstup do vody. Prý se tam na šutrech občas někdo zranil. Tak jsem bohužel musela oželet osvěžení se v sladké vodě cenotu a zamířila na pláž, která byla relativně poloprázdná. Voda byla nádherně tyrkysová a průzračná. Hned jsem se vrhla do vln a docela dlouhop se bavila pořizováním fotek lomících se vln. Odpoledne jsem si pěkně užila. Kdyby ta pláž nebyla vzdálená 40 minut cesty (a 40+ 40 pesos), asi bych tam jezdila častěji.
Každopádně je to pěkné místo, které ještě nepadlo za oběť masám turistů a hotelovým komplexům. A asi ani nepadne, protože je to jedno z míst, kam se uchylují mořské želvy naklást svoje vajíčka.
Žádné komentáře:
Okomentovat