O nĕco lepší druhý den v Playa del Carmen

Nĕjak se mi nakonec podařilo usnout. Ale hned ráno jsem se sbalila a přesunula se do hostalu Che, kde ta atmosféra byla o poznání uvolnĕnĕjší a místo nepůsobilo tak chaoticky. Jelikož se ubytovávalo až od dvou, nechala jsem velký batoh zamčít. Otazkou bylo, co ten den budu dĕlat. Majitel hostalu Rio Playa mĕl dorazit až zavečer a tady ta domluva taky mohla váznout. Tak jsem se zeptala, jak se dostanu ke třem cenotům, které jsou nĕkde za mĕstem a Federico mi nabídl tour, kterou pořádá další ze spokupracovníků hostalu. Cena 300 pesos. Možná bych se tam dostala levnĕji, ale rozhodla jsem se jít do toho ve skupinĕ. Odjezd v jednu, tak jsem se ještĕ prošla mĕstem a před jedniu ukecala Federica, ať mĕ ubytuje, abych si mohla zamčít vĕci do skříňky. Tahat se k cenotům s tabletem by byla blbost.
V jednu jsme vyrazili Alejandrovým autem k cenotům. Byly jsme jen tři holky. Cenoty se nacházejí u dálnice kousek od hotelu Barcelo. Na příjezdové cestĕ jsme vidĕli lišku a prý je možné spatřit i jaguáry.
První cenote byl docela rozlehlý. Nasadili jsme šnorchly a šli hledat vodní želvy. Alejandro se nás pak snažil naučit se potápĕt se šnorchlem a podplavávat podvodní tunel. Já jsem do toho ale nešla, tak nĕjak to ve mĕ vyvolávalo klaustrofobii a pocit, že by mi v oúlce tunelu došel dech. K tomu jsem mĕla v ruce podvodní foťák. Za chvíli se spustil liják. Kdyby byl trochu teplejší, tak by to bylo fajn, takhle jsem byla pĕknĕ zmrzlá a voda se mi začala zdát studená. Už jsem pak do vody nevlezla.
Druhý cenote byl částečnĕ ukrytý v jeskyni. Voda tam byla průzračná. Počkala jsem, až Alejandro holkám ukáže zákoutí cenotu a vydali jsme se k poslednímu, který je zároveň mayským chrámem. Strop se z velké části již propadl, voda se držela jen u okrajů a ve středu rostly stromy. V jednom okraji cenotu pak byla malá modlitebna se svíčkami. Moc pĕkný a zajímavý cenot.po čtvrté jsme zase byli v hostalu. Federico mi oznámil, že momentálnĕ žádné dobrovolnické místo není a tak jsem se vydala za Marcelem do hostalu Río Playa. Toho, ale nepotĕšilo, že mi hostal přijde hlučný a že jsem se radĕji přestĕhovala, tak mi řekl, že zatím mĕ nepotřebuje. Vrátila jsem se na hostal a začala obepisovat další hostaly a po večeři šla zkusit štĕstí do vedlejšího hostalu Tequilita. V záloze odjezd na Isla mujeres.
Vedoucí mĕ ale překvapila tím, že by nĕkoho potřebovali na úklid a že hned další den můžu začít. Šest dní v týdnu po šesti hodinách za ubytování a snídani.
Takže nakonec jsem přece jen nĕco našla. Spát jsem šla v klidu. A tentokrat jsem se i vyspala.