Včera jsem dostala volno a využila jej k dalšímu výletu po okolí. Tentokrát jsem se rozhodla zajet do 40 km vzdáleného Estelí a vydat se k vodopádu Estanzuela, který je ukrytý v NP Tisey-Estanzuela. V google mapách jsem si nastudovala cestu a místo, odkud bych měla vyrazit. Cesta tam zabrala hodinu a půl, takže jsem vyrážela již před devátou.
Měla jsem vysednout před vjezdem do města a odtamtud se vydat cestou mimo město. Odtud měl být vodopád vzdálen 5 km. Potíž je v tom, že jsem sice teoreticky znala cestu, ale reál byl jiný. Jakmile jsem z autobusu zahlédla ceduli národního parku, rozhodla jsem se vysednout. Park byl odtamtud vzdálen 4 km. Teoreticky mě ta cesta měla dovézt až k vodopádu, který je hlavním lákadlem parku. Tak jsem se vydala po silnici vedoucí mezi kopci. Bylo něco po desáté a času jsem měla dostatek. Slunce pralo, ale naštěstí nebylo přílišné horko. Přesto jsem se během stoupání do kopců zapotila. Došla jsem do nějaké osady, kde byla další cedule upozorňující na národní park. Místních jsem se zeptala na cestu. Ochotně mi poradili. Po cestě jsem se preventivně doptávala na cestu, protože tam žádné rozcestníky a směrovky nebyly. Byla to ale příjemná procházka mezi políčky a domky farmářů. 
Když jsem po dvou hodinách došla do osady Estanzuela, bylo mi jasné, že už musím být blízko. A taky že jo. Cesta k vodopádu zařínala za branou, na níž byl nasprejován nápis "salto". Ještě asi necelý kilometr po cestě dolů a stanula jsem v rokli, kam padal vodopád. Jelikož je období sucha, nebylo tam tolik vody, jako podeštích, přesto to je pěkné místo. Bohužel ale plné odpadků. Místní nejsou zrovna nejlepšími ochránci přírody. Vstupné žádné. Tak jsem poobědvala ovoce a jelikož se blížila druhá hodina, zamířila zpět k hlavní cestě. V kiosku se suvenýry jsem se doptala na cestu do Estaeli. jak jsem předpokládala, měla jsem pokračovat dál po cestě. Byla to t cesta, kterou jsem se měla původně vydat. Takže posledních 5 km a byla jsem zpět v civilizaci. Nakonec ani nevadilo, že jsem z autobusu vysedla dříve. Byl to pěkný cca 15 kilometrový okruh. A dobré čtyři hodiny v přírodě. U silnice před Esteli jsem si počkala na autobus do Matagalpy, který jezdí co půl hodiny. Zaprášená, zpocená a přismahlá, jsem pak s chutí vlezla pod studenou sprchu.V Matagalpě mi zbývají poslední čtyři dny a pak se již přesouvám na jih do Masaya.
Žádné komentáře:
Okomentovat